Jdi na obsah Jdi na menu
 


Zvláštnosti a nepravidelnosti větné stavby, chyby ve větné stavbě

Pro ty, kteří jsou na češtinu krátcí...ale věřte, že tento článek vám nad tí aspoň trochu pomůže vyzrát:-)


Ne všechny větné celky v psaných či mluvených projevech jsou vytvořeny pravi­delně.

Dochází v nich k různým odchylkám od pravidelné větné stavby.

Lze je rozdělit na:

Ø zvláštnosti náležité, úmyslné, které slouží třeba ke stylistickému ozvláštnění textu a které nepovažujeme za chyby - motivované/záměrné/ např: aposiopese

Ø neúmyslné, chybné odchylky, které narušují větnou strukturu. - nemotivované/nezáměrné/ např: zeugma, kontaminace, anakolut

Zvláštnosti větné stavby

Některé výrazy do věty mluvnicky nezačleňujeme, stojí mimo větnou stavbu.

Oslovení

Ø skupina slov nebo slovo v 5. pádu (nebo hovorově i v 1. pádu)

Ø má funkci upozorňovacího prostředku, ale nesouvisí s větou mluvnicky, protože nerozvíjí žádný větný člen

Ø odděluje se vždy čárkou

Ø např.: Kdy se vrátíš, Matěji?; A nyní vám, váženídiváci, představím...; Josef, pojď mi pomoct!

Citoslovce

Ø zapojují se do věty pouze významově jako prostředek k vyjádření expresivity nebo kontaktový prostředek, mluvnicky s větou nesouvisí

Ø oddělují se vždy čárkou

Ø např.: Au, to bolí!; Hej, pojď sem!

Ø výjimečně však mohou zastupovat jiný slovní druh, a pak se spojují s jiným členem věty ve skladební dvojici

Ø např. Dítě bác na zem.; Kolo udělalo bác.; Hlasité hurá znělo sálem

Samostatnývětnýčlen

Ø výraz, který stojí mimo vlastní větu, a to buď před ní (v antepozici) nebo za ní (v postpozici)

Ø oddělujeme ho čárkou, v základní větě na něj odkazuje ukazovací zájmeno nebo příslovce

Ø např.: Hudba, ta dovede potěšit.; Je tam opravdu pěkně, u moře.

Vsuvka (parenteze)

Ø věta nebo slovní výraz, které významově s větou souvisejí, ale nejsou do ní začleněny mluvnicky

Ø má povahu odboček, doplňujících informací, hodnotících poznámek

Ø v písmu se vsuvka odděluje čárkami, příp. i výraznějšími interpunkčními znaménky (pomlčkami, závorkami), v mlu­veném projevu pauzami, je pronášena rychleji a nižším, rovným tónem

Ø např.: Já jsem o tom, musím se přiznat, nepřemýšlel. Jan Neruda (1834-1891) - a to by vás mohlo zajímat - se zamiloval do Karoliny Světlé.

Jiné narušení pravidelné větné stavby představují:

Osamostatněnývětnýčlen

Ø je to větný člen dodatečně připojený za větu a oddělený tečkou (pauzou)

Ø používá se k ozvláštnění textu v umělecké literatu­ře

o např.: Držela v rukou dopis. Od Petra. Konečně.

Ø nebo vzniká poté, co mluvčí výpověď uzavře a následně ji ještě doplní

o např. Musíš k doktorovi. DoBrna.

Elipsa (výpustka)

Ø vynechání slov, která jinak náleží do větné stavby

Ø vyne­chaná část se vyrozumí z kontextu nebo ze zkušenosti příjemce

o např.: Dám si jednu (kávu) se smetanou. Umíš (hrát) na kytaru? Sliby (jsou) chyby

Ø často se vypouští slova při dialogu

o např.: Kdy ses vrátila ze školy? Ve dvě deset. (Vrátila jsem se ze školy ve dvě hodiny a deset minut.).

1.Elipsa (výpustka)
nevyjádření slova, které náleží do větného schématu, nebrání to však srozumitelnosti
Vlak odjíždí v deset (hodin) patnáct (minut).
Máte (knihu) Babičku ?
Musím (jít) brzo domů.
Neví, co (mám) dělat.
Apoziopeze (nedokončenávěta)

Ø věta je neúplná, přerušená

Ø označuje se třemi tečkami

Ø nedokončení výpovědi je časté v běžném hovoru, vzniká buď záměrně, když mluvčí třeba neví, jak větu dokončit, nebo bývá věta přerušena partnerem dialogu

Ø např.: Běž, nebo tě...

náhlé přerušení výpovědi, po citovém vzrušení mluvčího nebo v rozpacích

2.Apoziopeze - (nedokončená) výpověď
označuje se několika tečkami
motivovaná (mluvčím chtěná) - Jdi do …, Ať už jsi pryč, nebo tě …
nemotivovaná (výpověď přerušena partnerem dialogu) - Rád bych ti vysvětlil, že … Nic mi neříkej, nezajímá mě to.

Chyby ve větné stavbě

Anakolut (vyšinutí z větné stavby)

Ø k začátku výpovědi se mluvnicky ne­náležitě připojí zbytek textu

Ø např.: Děti, když přišly, bylo jim smutno. (Děti, když přišly, byly smutné.), Nutné je splnění pěti úkolů, z toho třiteoretické a dvaprak­tické. (Nutné je splnění pěti úkolů, z toho tříteoretických a dvoupraktických.)

vyšinutí z větné vazby, neobratnost v řeči, věta začné a skončí jinak (Kdo si zapomněl nákup, je k vyzvednutí u pokladny)
1.Anakolut (vyšinutí z větné vazby)
začátek větné konstrukce, přerušení a přechod k jiné konstrukci

Člověk, když není opatrný, hned se mu něco ztratí.
(správně: Člověk, když není opatrný, hned něco ztratí. Člověku, když není opatrný,se hned něco ztratí.)

Kdo se přihlásí na zájezd, je třeba, aby zaplatil zálohu.
(správně:Kdo se přihlásí na zájezd, musí zaplatit zálohu.Je třeba, aby ten, kdo se přihlásí na zájezd, zaplatil zálohu.)

Zeugma (zanedbání dvojí vazby)

Ø dva větné členy (často slovesa), které vyžadují odlišnou vazbu (jako předložku, jiný pád), jsou rozvity jediným čle­nem

Ø např. Zajímali jsme se a také jsme četli nové knihy. (Zajímali jsme se o nové knihy a také jsme je četli.), Poctivý člověk opovrhuje a nenávidí přetvářku. (Poctivý člověk opovrhuje /7. p. čím/ přetvářkou a nenávidí /4. p. co/ ji.).

spřažení vazeb, zanedbání dvojí vazby; spojení jednoho pádu se dvěma různovazebnými slovesy (s vděčností vzpomínáme a děkujeme těm,...)

2, Zeugma (nedbání, zanedbání dvojí vazby)
dva větné členy se spojují společnou vazbou, ač každý z nich vyžaduje jinou vazbu
Udržujte čistotu uvnitř i před budovou.
(správně: Uvnitř budovy i před ní)
Národ chtěl a volal po nové vládě.
(správně: Národ chtěl novou vládu a volal po ní)

Kontaminace (směšování vazeb)

Ø správná vazba slov (často sloves) je zaměněna s jinou, převzatou od slova podobného významově, příp. i zvukově,

Ø např.:

o osopit se na /4. p. koho, co/ + osočit /4. p. koho, co/ = osočit se na /4. p./ - Osočil se na mě, že podvádím.

o mimo /4. p. koho, co/ + kromě /2. p. koho, čeho/ = mimo /2. p. koho, čeho/ - Mimo Jardy tam byli všichni.

přenesení vazby z jednoho predikátu k druhému, vzniká vazby nová (projednávat něco > diskutovat něco; dívat se na > přihlížet na...)

3, Kontaminace (směšování, křížení vazeb)
správná vazba je zaměněna s jinou, převzatou od slova podobného významu
cenit si něco - vážit si něčeho -> cenit si něčeho
zamezit něco - zabránit něčemu -> zamezit něčemu

Atrakce (skladebná spodoba) ´? někde není jako chyba

Ø tvary sousedních slov se nenáležitě přizpů­sobují (hlavně pádem)

Ø např. Spoustě lidem to nedojde. (Spoustě lidí to nedoj­de.), Vzhledem k nedostatku chemikáliím to nestihneme. (Vzhledem k nedo­statku chemikálií to nestihneme.)

3. Atrakce (skladební spodoba)
v ustálených vyjádřeních
Je širší než delší (dlouhý).
Vezmi kde vezmi (vezmeš).

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA